24. března 2013

RECENZE: Horečka


autor: Lauren DeStefano
v roce: 2012
celkem: 351 stran
série: Zahrada nesmrtelnosti
díl: druhý
originál: Fever (The Chemical Garden trilogy)


anotace: Rein je opět v akci. Po útěku ze sídla se dostane do zajetí ke kuplířce, avšak odhalí její úmysly a začne opět vzdorovat. Jak dopadne strastiplná cesta k Rowanovi? Vaughn je rozhodnutý přivést Rein zpět do sídla za každou cenu. Tentokrát jde Rein o všechno.


První díl mě docela dost bavil. Neřekla bych, že jsem z něho byla nějak moc nadšená, takže jsem velká překvapení ani od Horečky nečekala. Docela mě ale zajímalo, jak si autorka dále pohrála se zápletkou, a jak komplikuje hlavní hrdince život. Říkala jsem si, že mi kniha určitě něco řekne a konečně se dozvím všelijaká zapeklitá tajemství.

První slovo, které mě po dočtení napadlo bylo "ksakru, proč to skončilo takhle?" Ale teď vážně, začátek byl vážně moc parádní. Putovali jsme po různých místech a doslova jsem hltala každou událost, která se stala s neustálým pocitem strachu z toho, že hlavní hrdiny někdo chytí. Kniha začínala nabírat tu správnou vlnu. Akce se kolísala na stránkách a najednou "blllž" a nic. Všechno, co Rein hledala, bylo pryč. V tu chvíli jsem si pomyslela, jestli to nemůže být ještě beznadějnější a ono nebylo. Chvíli jsem odpočívali a horečka nás pomalu spalovala, až jsme se smířili se smrtí. Pro Rein si ale smrt přišla, i když v jiné podobě. To co zažila poté, bylo dost drsné a když jsem četla tyto poslední části knihy, tak jsem byla propíchnutá skrz naskrz. Měla jsem halucinace, jako hlavní hrdinka. Naděje však zvítězila a do útrob Rein se navrátila. Poslední slovo mi však způsobilo menší kolaps, protože celou knihu měla hlavní hrdinka jediný cíl a v posledním dílu bude mít stejný... no není to... zajímavé? Každopádně. Autorčino psaní se mi líbilo více než v Pasti, tedy díle prvním. Vyžívala se v pocitu marnosti a beznaděje, a to se mi zamlouvalo.
Jako v hodně knížek, i tady je milostný trojúhelník. Vždycky jsem si myslela, že Rein má jasno v tom, koho chce a ten druhý jí přijde, jako někdo, kdo jí zničil život a jen jí využívá. Tedy mluvím o Gabrielovi a Lindenovi. Vždy jsem byla spíše na straně Gabriela. Byla to Reinina zakázaná láska a byl tak milý a v příběhu mi představoval něco, jako volnost, která je uvězněná. Ale teď, v Horečce, mi připadal, jako by ustoupil do pozadí. Autorka ho zakreslila úplně, jako mírného kluka, který miluje holku, co ho dostala z basy, jenž bývala jeho domovem. Jednoduše byl v první části knihy úplně super a pak najednou začal být šedivý. Naopak Linden. Ten mi začal připadat, jako někdo, kdo umí uvažovat a konat. (Věděli jste, že má kudrliny? _D) ...musím ale říct, že byl v knize docela krátkou dobu... Jednoduše jsem zvědavá jak tato zápletka dopadne. Za zmínku stojí ještě jedna postava, o které si můžete přečíst zde.

Obálka je znovu a znovu úžasná. Jednotlivé symboly jsou perfektně znázorněny. U Pasti se mi sice líbila více, ale tato se mi také velice zamlouvá, takže rozhodně jsem ráda, že ji mám v knihovničce.

Na konec vám knihu budu moct jen doporučit. Moc se mi líbila a rozhodně, pokud jste ještě nečetli první díl Past, tak to napravte! Horečce dávám čtyři hvězdičky s tím, že jsem se rozhodovala, jestli jí nedát pět, ale z nějakého důvodu to jednoduše nemůžu udělat, takže si nechávám rezervu na poslední díl. 


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za každičký komentář!