31. prosince 2012

2012- 2013

Celá blogosféra se hemží články o nadcházejícím novém roce. Tady samozřejmě nemůže chybět a proto tohle píšu...

Můj první rok ve světě blogů a knih. Ano, ano za chvíli to bude rok co tento blog vznikl. Byl to rok, kdy jsem se všechno učila. Jak přidat článek (:'D), jak udělat tohle a tamhleto a nakonec jsem vytvořila to, co tady vidíte. Blog prošel opravdu hodně změnami a já počítám, že jich ještě hodně přijde a už se velice těším na zrealizování nových funkcí a všelijakých jiných věciček.

Jste to, co čtete... jak mě to vůbec napadlo? Jednoho šťastného dne, kdy nejspíš svítilo slunce (jak už to v šťastných dnech chodívá) se jedna dívka velice nudila. Dočetla totiž poslední díl Harryho Pottera a nevěděla co mám dělat. Chtěla o této knize psát a psát... Slyšet názory a tak nějak se podělit o svůj názor a uschovat informace v podobě příspěvku. A tak se rozhodla, že si zkusí udělat blog. Takový blog však musí mít nějaký pořádný název, který bude třeba vtipný, zajímavý nebo k zamyšlení. Co třeba "Jste to, co čtete"? Je to jako "Jste to, co jíte". A bylo. První článek, druhý, třetí, čtvrtý... až sto-šedesátý. Recenze, život, soutěž (!!!), novinky, filmy...

Tak to bylo něco k tomu. :D Jelikož podivnou náladu -asi od té doby, co jsem četla Hunger games- tak vám sem budu psát různé psychopatické věci. :D Ne, radši ne.

Zvláštní odstavec patří mým následovatelům na blogu. Moc, moc, moc díky za vaše komentáře a vzkazíky! Opravdu mám velikou, ohromnou, obrovskou radost, že sem pravidelně chodíte a zanecháváte po sobě komentáře. Skutečně jste úžasní a jen tak mezi námi- máte dokonalé blogy.


Takže doufám, že se vám v příštím roce bude dařit a uskutečníte své sny. Přeji vám, aby jste měli poličku přecpanou knihami a hodně úspěchů. Hlavně nezapomeňte, že Jste to, co čtete! ať už to znamená cokoli...

30. prosince 2012

RECENZE: Aréna smrti (HUNGER GAMES #1)


Hlavně chci zůstat tím, kým jsem a ne figurkou ve hře...

anotace: V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou. Poslušnost si udržuje kláním Hunger games - zvrácenou televizní reality show, ve které každoročně jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje nedobrovolně bojují o život.Šestnáctiletá Katniss chce zachránit svou sestru, která byla vylosována, a nabídne svou účast dobrovolně. Do hry o přežití se přidávají i lidskost a láska... 

autor: Suzanne Collins
vydalo: Fragment
v roce: 2010
celkem: 328 stran
série: Hunger games 
díl: první ze tří
originál: The Hunger games

menší shrnutí děje (návnada na knihu): Katniss žije v dvanáctém kraji. Její život je prostý- chránit rodinu před smrtí hladem. Umí lovit. Luk je jako její další část těla. Třetí ruka. Hladové hry se pořádají každý rok hlavním městem Kapitolem jako připomínka toho, že Kapitol všem vládne a pokud se pokusíte protestovat, sladce se vám pomstíme. Z každého kraje se vybere jede kluk a jedna dívka v rozmezí dvanácti až osmnácti let. V aréně přežije jen jeden. Co se stane, když vyberou Prim, Katnissinu sestru?

moje pocity, dojmy: Ha.Ha.Ha. Vážně si ze mě děláte srandu, žejo? Nemůžu uvěřit, že jsem vydržela žít a přitom nečíst sérii Hunger games. Tato série vás zaručeně vtáhne do sebe a vy nebudete most přestat číst. Já sama jsem už po dlouhé době zase narazila na něco, co mě doslova pohltilo a myslím, že nejsem sama.
Ani nevím čím to je, že se vyžívám v násilí a zabíjení. Je to možná tím, že mě zajímá příběh Katniss ale přesto se musím přiznat, že bez toho napětí, které cítíte díky masakrovému zabíjení, by Hunger games nebylo Hunger games. Doslova mi tuhla krev v žilách, když jsem si představila samu sebe na místě hlavní hrdinky. Co byste dělali, kdyby kolem vás bylo dvacet tři lidí, kteří vás chtějí zabít? 

V tomto prvním díle jsme prakticky pomalu vhozeni do chudého a útrpného života dvanáctého kraje, ve které žije Katniss Everdeenová. Střídá se vyprávění o jejím životě, co dělá každý den. Poté nám říká praktická fakta, která nezmění a dále jsme v přítomnosti. Něco jako kdyby jste tam byli. Ale trochu víc. 
Katniss je skutečná postava. Necítila jsem z ní žádnou umělost nebo dokonalost. Nic. Prakticky byla dokonale navržena pro nás čtenáře. Má kuráž. Zažila si svoje. Je silná ale ne vždy vyhraje. Nemám s ní vůbec žádný problém. Možná kdybych ji potkala, tak bych se ji docela bála. Přece jenom holka, která běhá po lesích a trefuje se veverkám do očí není žádná princeznička. 

Milostný trojúhelník. Ano, v Hunger games je to něco jako jedna kapitola knihy. Můžete si vybrat Peeta nebo Hurikán (absolutně nechápu, jak mohl něco přeložit Gale na Hurikána -.-"). Peeta je prostý kluk, pekařův syn. S Katniss se vlastně nejdřív ani nezná. Jen jí jednou zachránil život. Hurikán je nejlepší přítel Katniss. Má velkou rodinu a s hlavní hrdinkou se seznámil v lese při lovu. Celou knihu o něm sice trochu víme z vyprávění Katniss ale Peeta je propletený s celou knihou a já jsem se nejdřív nemohla rozhodnout koho mám tedy radši, protože jsem Hurikána "neznala". Avšak Peeta si mě přece získal. Za prvé skutečně miluje Katniss a kdybych byla ona neváhala bych a vybrala si jeho. Ale nejsem. Za druhé miluje Katniss. A za třetí... miluje Katniss. Nevím jak vám to dostatečně vtlouct do hlavy ale to, co on celou knihu dělá je obdivuhodný. Já nevím dostatečně vyjádřit jaký je. Peeta, kluk z dvanáctého kraje, který umí mluvit a udělá cokoliv pro toho, koho miluje.

Celá kniha je symbolizována různými znaky, na které nezapomenete. Reprodrozd. Víte co je na obálce? Ano, je to on. Jednoduše se prolíná celým příběhem a je hodně důležitý. Aréna smrti ve vás zanechá různé pocity jako smutek, sklíčenost, zradu, strach, překvapení, znechucení, radost, žádost, zlost, klaustorfobii... a další. Možná si budete pamatovat jen násilí, chudá místa, jídlo, šaty, les, oči, Peeta...
Když se řekně Hunger games cítím radost ale zároveň takovou sklíčenost a bolest. Vžili jste se někdy do hlavní hrdinky? Mně se možná poprvé stalo to, že jsem se do ní vžila až moc. Když chci napsat, že ji Peeta miluje chci vlastně napsat, že miluje mě (divné že?).
Collinsová napsala knihu, která je přesně pro mě. Její způsob vyjadřování v psaní mi naprosto vyhovuje a jsem na stejný lajně. Vyvolala ve mě hrozně moc emocí. Několikrát mě rozbrečela, šokovala a rozesmála. 
na závěr: Arénu smrti se přečtěte na dvěstě procent. Buď si porozumíte nebo ne. Každopádně si myslím, že budete mít zážitky, na které nezapomenete. Kniha vás přiměje zamyslet se nad osudy lidí v knize a nad různými charaktery. Nad smrtí i tím jak žijete. Možná vám pomůže začít budovat svůj sen nebo vás absolutně zdeptá. 

moje hodnocení: 


29. prosince 2012

On my wishlist (7)

Toto sobotní meme je z blogu Book Chick City. Jeho cílem je napsat knihu, kterou by jste si přáli pořídit.

Divergence
-Veronica Roth
Proč:
Hodně lidí si Divergenci chválí a já ji chci snad od doby, co vyšla. Musím začít přemlouvat rodiče, aby mi ji koupili nebo vážně nevím jestli přežiju. :D

Více informací o knize můžete najít ZDE.

28. prosince 2012

Zimní dumání- Nezapomenutelné knihy

Autorem tohoto dumání je Syki.
(Více informací můžete najít v odkaze)

Jelikož jsem byla nemocná a nedostala jsem se vůbec v té době na blog, tak zde najdete jen jeden článek k tomuto dumání- Teď to zkusím já. Proto některé dny vynechám a přejdu rovnou k dnešku.

28.12. - Nezapomenutelné knihy
aneb knihy, na které bychom nikdy nechtěli a nemohli zapomenout


Odstíny života- Lusy Adams
Odstíny života si pamatuji hlavně díky tomu, že jsem je vlastně četla jako první knihu pro mladé dospělé. A opravdu se mi tato knihy líbila. Zapamatovala jsem ji hlavně díky nezapomenutelným Mattovým hláškám a také díky tomu, že knihy napsala česká autorka Lucie Adamová. Velice mě to překvapilo, protože jsem zatím četla od českých autorů knihy, které mě zatím moc neberou ale tato byla skvělá a proto si ji budu pamatovat ještě dlouho. Rozhodně doporučuji.


Harry Potter a vězeň z Azkabanu- J.K. Rowling
Celá série Harryho Pottera je určitě nezapomenutelná- plná kouzel, se kterým děti vyrůstají. Mě ale vždy napadne jako první tento třetí díl. Proč? Protože jsem se ho nejvíc bála. Jako malá když jsem knihu četla, jsem se strašně děsila vlkodlaka Lupina ale velice se mi líbilo jak se Hermiona přemisťuje v čase nebo vrba Mlátička. Celkově mi Vězeň z Azkabanu přijde jako nejvíce propracovaný díl série plný známých znaků, které vás napadnou, když se řekne Harry Potter.


(Hunger games) Aréna smrti- Suzanne Collins
 Sice jsem tuto sérii dočetla až teď ale myslím, že si ji budu pamatovat hodně dlouho. Když se řekne Hunger games vidím les a v něm hlavní hrdinku Katniss. Drží svůj luk a může každou chvíli umřít. Klidně tam může přijít nějaký zabiják a propíchnout ji oštěpem. Když si představím samu sebe na jejím místě, tak mě chytí docela silný strach. Kniha se stala nezapomenutelná pro tisíce lidí. A já mám z nějakého podivného důvodu tuto sérii velice ráda. Díky Collinsové jsem se nemohla odtrhnout od Arény smrti a když se na knihu podíváte, určitě uvidíte stopy mých rukou.


Les rukou a zubů- Carrie Ryan
Zombie, zombie, zombie z knihy přímo vyskakují. Abych se pořádně bála potřebuji depresi. Ani nevím proč prostě když je v knize něco co mě má vylekat, tak to musí být hororové a depresivní. Nevím jak vy, ale mám velký strach z tísně. Že se nebudu moct hýbat z místa na místo. A v Lese rukou a zubů je Mary uvězněna mezi ploty. Neustále. Ta představa je pro mě sama o sobě frustrující. Jsem takový člověk, který když čte nějakou knihu, jenž ho úplně dostane, tak se podle jejího charakteru chová. Nechtějte vědět jak jsem byla "přátelská" když jsem četla Les rukou a zubů.


Tak to jsou zhruba knihy, na které jsem nezapomněla. Znám i více knih, jenž by tady mohli být, ale taky by jsme tady mohli být do rána. Všechny zmíněné knihy mě nějakým způsobem ovlivnily a změnily. V každé z nich jsem řešila něco, co mě úplně dostalo a díky tomu jsou tady.

Jak vypadá váš seznam knih, na které nikdy nezapomenete?

27. prosince 2012

RECENZE: Jonas

Nejsou živí. Nejsou mrtví. Něco mezi tím.

anotace: V průběhu jednoho roku zemřou za podivných okolností čtyři mladí, krásní lidé, studenti ellertonské střední školy. Jonas, Arizona, Summer a - Phoenix. Ta poslední smrt zasáhne Darinu nejvíc. Byl to její kluk, její veliká, největší láska… Je její setkání s Krásnými mrtvými skutečné? Co znamenají ta andělská křídla, která vidí, slyší a která nakonec sama dostává? Jonas zemřel jako první, zabil se na motorce. Ale je tolik nezodpovězených otázek… Odhalí Darina včas temná tajemství, aby tak vykoupila duše Krásných mrtvých?



autor: Eden Maguire
vydalo: Fragment
v roce: 2011
celkem: 271
série: Krásní mrtví
díl: první ze čtyř
originál: Jonas- Beautiful Dead

menší shrnutí děje: Darina je úplně zničená. Čtyři lidé umřeli během jednoho roku. Poslední vražda byla nejhorší- umřel Phoenix, Darinin kluk. Jednoho dne však Darina půjde do tajemného Foxtonu, kde uvidí to, co vidět neměla- Krásné mrtvé. Všichni čtyři studenti stojí před ní beze změny, až na malá křidélka- znamení smrti. Hunter, pán Krásných mrtvých, je nejdřív proti tomu, aby byla Darina v jejich blízkosti poté jí ale řekne, že zde může zůstat když jim pomůže v získávání pravdy o smrti. Otázkou tedy je, jak Jonas, Arizona, Summer a Phoenix umřeli. Jak přesně umřel Jonas?


moje pocity, dojmy: Když o tom tak přemýšlím, ani nevím co napsat. Kniha mě láká už to bude rok a konečně jsem se dočkala. Vůbec mě nezklamala, vlastně jsem ani nevěděla co od knihy čekat, takže jsem byla překvapená, když jsem zjistila, že série Krásní mrtví je o "zombie-andělech". 
Hlavní hrdinka je taková trochu ubrečená a zničená. Dělala ukvapené činy a občas mě trochu štvala. Možná to bylo kvůli tomu, že jsem se do její postavy nemohla vžít a myslím, že se mi to ani na konci knihy nepovedlo. Proto jsem někdy vážně nechápala co to proboha dělá. Navíc jsem byla i překvapená jak pomalu jí některé věci docházeli a to mě docela dost štvalo. Každopádně jsem ji nějak přežila a neřešila co za blbosti dělá. Tak nějak jsem se se vším smířila a tak jsem podivnou Darinu zvládla.


Autorčin styl psaní se mi ale líbil. Hned od začátku knihy nás prostě "hodí žralokům" a děj začíná od toho, co jí nejspíš přišlo důležité. Moc se tedy nevykecává. Opravdu mě občas hodně překvapila a i díky tomu jí dávám plus. Například se mi velice líbilo, když jednou popisovala počasí a na konci toho popisu dodala "to jen, aby jste měli nějakou zprávu o počasí." Úplně mě to dostalo. Docela často k nám tedy promlouvá při ději v knize. Někdy jsem ale nepochopila její myšlenky, co přesně chtěla říct.
Zamilovaný trojúhelník zde nemáme. Ale v knize se vyskytuje něco na jeho způsob. Hlavní hrdinka Darina je neuvěřitelně zamilovaná do mrtvého Phoenixe jenže je tady ještě její nejlepší kámoš Logan, který řekněme chce být něco více než kamarád.  
Celá série Krásní mrtví je vlastně taková menší detektivka. Darina zjišťuje jak umřeli její přátelé- Jonas, Arizona, Summer a Phoenix. V tomto prvním díle je tedy jako hlavní mrtví Jonas. Docela se jí to daří a občas hodně riskuje. Dělá to hlavně kvůli Phoenixovi, když zjistí jak Jonas umřel Hunter (pán Krásných mrtvých) jí dovolí se se svým milým setkat.
na závěr: Knihu Jonas Vám doporučuji. Není to nic extra ale čte se rychle a děj Vás baví. Nemusím snad říkat, že v knize jsou nějaké podivné útvary. Přesto si myslím, že kniha u čtenářů obstála a vyvýšila se na víc než průměr.


moje hodnocení:


Tímto chci poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu si můžete koupit ZDE.

22. prosince 2012

On my wishlist (6)

Toto sobotní meme je z blogu Book Chick City. Jeho cílem je napsat knihu, kterou by jste si přáli pořídit.

Bílý kůň
-Alex Adams
Proč:
Kniha vypadá velice zajímavě. Na první pohled mě určitě zaujala obálka, která se mi opravdu hodně líbí. 





odkazy: anotace+obálka

21. prosince 2012

Vítězem se stává....

Za několik málo dní tady máme Vánoce a proto je nejvyšší čas vyhlásit vítěze této menší giveaway na blogu. 
Zapojilo se Vás celkem devatenáct, za což jsem ohromně ráda, protože jsem takové číslo nečekala. :) Doufám, že se Vás v příštích soutěžích zúčastní více ale co se budeme vykládat- takhle jsem alespoň měla menší práci s počítáním bodů navíc. :D Ještě jsem Vám chtěla poděkovat za to, že jste plnily ty zdlouhavé úkoly, za které byly body- jsem ráda, že jste se na to nevykašlali a kdyby to šlo, tak bych tu audioknihu rozdělila mezi Vás všechny. :)
Každopádně vítěz je jen jeden:

číslo 17
DominikaCouf

Email byl vítězce zaslán a doufám, že brzy odpoví. :) Jinak Vám všem ostatním- nezoufejte! Brzo bude mít blog první narozeniny a něco mi říká, že si znovu zasoutěžíte. :) 
Šťastné a veselé! 

14. prosince 2012

Návrat Pána prstenů


Dlouho očekávaný film Hobit neočekávaná cesta měl konečně premiéru. Někteří se dočkali už včera já si budu muset počkat do zítřka, kdy jedeme do cinestar v Liberci. Už se velice těším a nemohla jsem se s vámi o to nepodělit. Názory na tento film jsou většinou kladné ale četla jsem i hodně záporné. Každopádně fanoušci Tolkiena by si neměla tento velkofilm ujít. :)

Máte rádi Pána prstenů?

13. prosince 2012

Knižní bloger 2012


Ahoj,
jak asi všichni víte před delším časem proběhla nominace na Knižního blogera 2012 na blogu Syki. Tento článek jsem chtěla napsat již dříve ale nějak jsem se k němu nedostala. Každopádně jsem všem co pro mě hlasovali za "Nejmilejšího knižního blogera" velice vděčná. Ohromně si toho vážím a mockrát děkuji. Velice mě překvapilo, když jsem tam uviděla napsané svoje jméno- mnohokrát děkuji! :)

Všem blogerům, kteří se vešli do malé desítky gratuluji a držím palce na další umístnění! :)

Pokud jste ještě nehlasovali nebo vůbec nevíte o co jde tak se podívejte sem
Hlasujte také u VeEee pro Knižní blog 2012.

12. prosince 2012

RECENZE: Iluze

Pro lásku k vílám...


anotace: Tajuplná lovkyně trollů Klea sice zbavila Laurel zákeřného Barnese, ale nebezpečí stále není zažehnáno. A ještě ke všemu nikdo neví, kdo Klea ve skutečnosti vlastně je a zda je jí možné věřit. Na začátku nového školního roku Klea poprosí Laurel, aby dohlédla na Yuki, kterou údajně zachránila z rukou trollů v Japonsku. Jakou roli vlastně Yuki hraje? Laurel je nedůvěřivá. Zdá se, že se bez Tamaniho pomoci neobejde.




autor: Aprilynne Pike
vydalo: FortunaLibri
v roce: 2012
celkem: 375 stran
série: Křídla
díl: třetí ze čtyř
originál: Illusions


menší shrnutí děje: Laurel je pořád v nebezpečí. Troll Barnes je sice "odklizený" ale nikdo neví, co mají znamenat jeho stoupenci za dívčiným domem. Navíc se do příběhu přimotá japonka Yuki, ktera je údajně v Crescent City na výměnném pobytu. S ní se ale zaplétá věčně tajemná Klea, o které nikdo nic neví. Aby to nestačilo, Laurel musí řešit koho si vybrat- Davis nebo Tamani? Vše je velice složité a je jen na ní jak se rozhodne.

moje pocity, dojmy: Tuto sérii jsem měla vždycky ráda. Byla taková milá a nezávazná. Pamatuji si, že když jsem četla první díl Křídla, nemohla jsem přestat a četla jsem přes celou noc, jen abych věděla jak kniha skončí. Druhý díl Kouzlení byl také dost dobrý ale svět víl Avalon mě docela zklamal- čekala jsem více nečekaných nápadů autorky a něco opravdu úžasného, avšak dočkala jsem se něčeho, co jsem už četla. Tento třetí díl se mi také líbil. Autorka znovu vymyslela něco nového za děj, a za to má ode mě bod. I když při konci knihy jsem hltala jednu stránku po stránce a pak jsem se zaraženě dívala na "poděkování" a říkala jsem si "Cože, to už je konec?!". Ano, ano, kniha byla zakončena dost otevřeně, což mě chvíli štvalo ale pak jsem si říkala, že se alespoň budu most těšit na další a tímto i poslední díl. 

Vžít se do role Laurel mi nedělá žádné potíže. Je to docela milá holka, až na nějaká její rozhodnutí, která mi přišla opravdu unáhlená. No co, každý nemůže být dokonalý. (:D) Laurel byla vždy ochotná a myslela na druhé. Její vztah k rodičům je obdivuhodný ale vždy mě docela štvalo, že si nedokáže vybrat mezi Davidem a Tamanim. Když se vžiji do její situace tak bych měla docela jasno (David) ale na druhou stranu ji docela i chápu a když nad tím tak přemýšlím, tak se do pro a proti docela zamotávám. Každopádně mi vždy docela Tamani vadila to asi už nezmění. Jsem ale velice zvědává, koho si nakonec vybere, ať už Tama nebo Davida nebo nikoho. 

poslední díl této série
Styl autorčina psaní je dost poutavý na to, abych o něm psala. Umí docela dobře popisovat a její vymyšlené dialogy, tím myslím hlášky, jsou některé opravdu povedené. Ale možná mi chybělo trochu více podrobnějšího nebo výstižnějšího popisu dané situace. Některé věci jsem si podle jejích slov představila docela divně a možná by mi nevadilo, kdyby vysvětlila danou věc jasněji. Každopádně je Pikeová dobrá autorka a její knihy mě baví.

na závěr: Pokud jste četli předchozí díly, tak si knihu určitě pořiďte. Iluze mě rozhodně nezklamaly a už se těším na poslední díl, kde se už konečně vystěvtlí kdo přesně je Klea a proč se vlastně do příběhu připletla Yuki. Snad budu mile překvapena. 

moje hodnocení:
4,5/5

Za poskytnutí výtisku knihy děkuji nakladatelství FortunaLibri. Knihu si můžete zakoupit ZDE

8. prosince 2012

ZIMA

Začíná být opravdu chladno. U nás doma je všude sníh a jezero pomalu zamrzá, což je naprosto dokonalé- miluju bruslení.
I přes mrazy, které dělají z naší vesničky mrazivou a netknutou přikrývku tvrdého sněhu, se slunce pořád usmívá a způsobuje iluzi, že je venku teplo.