Zimní dumání- Nezapomenutelné knihy

Autorem tohoto dumání je Syki.

(Více informací můžete najít v odkaze)

Jelikož jsem byla nemocná a nedostala jsem se vůbec v té době na blog, tak zde najdete jen jeden článek k tomuto dumání- Teď to zkusím já. Proto některé dny vynechám a přejdu rovnou k dnešku.

28.12. - Nezapomenutelné knihy

aneb knihy, na které bychom nikdy nechtěli a nemohli zapomenout

Odstíny života- Lusy Adams

Odstíny života si pamatuji hlavně díky tomu, že jsem je vlastně četla jako první knihu pro mladé dospělé. A opravdu se mi tato knihy líbila. Zapamatovala jsem ji hlavně díky nezapomenutelným Mattovým hláškám a také díky tomu, že knihy napsala česká autorka Lucie Adamová. Velice mě to překvapilo, protože jsem zatím četla od českých autorů knihy, které mě zatím moc neberou ale tato byla skvělá a proto si ji budu pamatovat ještě dlouho. Rozhodně doporučuji.

Harry Potter a vězeň z Azkabanu- J.K. Rowling

Celá série Harryho Pottera je určitě nezapomenutelná- plná kouzel, se kterým děti vyrůstají. Mě ale vždy napadne jako první tento třetí díl. Proč? Protože jsem se ho nejvíc bála. Jako malá když jsem knihu četla, jsem se strašně děsila vlkodlaka Lupina ale velice se mi líbilo jak se Hermiona přemisťuje v čase nebo vrba Mlátička. Celkově mi Vězeň z Azkabanu přijde jako nejvíce propracovaný díl série plný známých znaků, které vás napadnou, když se řekne Harry Potter.

(Hunger games) Aréna smrti- Suzanne Collins

 Sice jsem tuto sérii dočetla až teď ale myslím, že si ji budu pamatovat hodně dlouho. Když se řekne Hunger games vidím les a v něm hlavní hrdinku Katniss. Drží svůj luk a může každou chvíli umřít. Klidně tam může přijít nějaký zabiják a propíchnout ji oštěpem. Když si představím samu sebe na jejím místě, tak mě chytí docela silný strach. Kniha se stala nezapomenutelná pro tisíce lidí. A já mám z nějakého podivného důvodu tuto sérii velice ráda. Díky Collinsové jsem se nemohla odtrhnout od Arény smrti a když se na knihu podíváte, určitě uvidíte stopy mých rukou.

Les rukou a zubů- Carrie Ryan

Zombie, zombie, zombie z knihy přímo vyskakují. Abych se pořádně bála potřebuji depresi. Ani nevím proč prostě když je v knize něco co mě má vylekat, tak to musí být hororové a depresivní. Nevím jak vy, ale mám velký strach z tísně. Že se nebudu moct hýbat z místa na místo. A v Lese rukou a zubů je Mary uvězněna mezi ploty. Neustále. Ta představa je pro mě sama o sobě frustrující. Jsem takový člověk, který když čte nějakou knihu, jenž ho úplně dostane, tak se podle jejího charakteru chová. Nechtějte vědět jak jsem byla "přátelská" když jsem četla Les rukou a zubů.

Tak to jsou zhruba knihy, na které jsem nezapomněla. Znám i více knih, jenž by tady mohli být, ale taky by jsme tady mohli být do rána. Všechny zmíněné knihy mě nějakým způsobem ovlivnily a změnily. V každé z nich jsem řešila něco, co mě úplně dostalo a díky tomu jsou tady.

Jak vypadá váš seznam knih, na které nikdy nezapomenete?