Wooho, další meme. Není jich nějak hodně? Ne, není. :D Tak fajn, konečně jsem se i já zapojila do Knižních chvilek, které pořádá TerezZ! :)
Čtu Divergenci, což můžete vědět z videa Týden s knížkou. :D Je to úžasné, je to drsné, je to dechberoucí!! Jsem z té knížky absolutně vedle. To jako vážně jste mi nemohli říct, že je tak dobrá?! :D Nee, dělám si srandu. :P
Jen jsem trochu zklamaná, že jsem ji nedočetla již tento týden. :/ Ono, kdybych neměla blog, tak by to bylo jedno, ale znáte ten pocit, když jednoduše nemáte na CO napsat recenzi... no asi ne, ale mě to trápí, protože to tady spí a já můžu přidávat jen články, jako jsou různá meme. Napadlo mě, že pokud mě něco zaujme, jakože v Divergenci mě zaujalo hodně věcí, tak to budu psát zvlášť v nějakém článku. :) Jako např. tady- ano, přiznávám, tento článek je úplně blbost, ale cítila jsem to tak. No, tak nějak knižně, chápete ne? :D
Zrovna dnes (takže včera, protože tento článek píšu dnes v neděli :D) jsem se zachránila vyhlášením soutěže. Výherkyním moc gratuluji! :) Jo no, další problém, vždy něco zapomenu napsat, nebo mám hrozně velký hrubky v pravopise. Taky někdy píšu strašně velký blbosti, ale na to jste si snad už zvykli. :D
Co se týče Divergence, tak by mě vážně zajímalo, jak se jmenuje ten kluk s přezdívkou "Čtyři", který se nám nejspíš trochu zabouchnul do hlavní hrdinky. Knížku čtu ve slovenštině, takže nevím, jak se jmenuje v češtině, každopádně se těším na to, až se dovím jeho pravou totožnost... nebo možná taky ne. :D
Taak, doufám, že se máte dobře. Ve středu už zase nejdeme do školy! A já si nestěžuji. :D Je to fajn, hned bych si zvykla. Doufám, že do čtvrtka Divergenci dočtu a bude tady recenze, jinak to se mnou asi dopadne špatně a budu se strašně stydět. :D To jsem samozřejmě nemyslela vážně, jednoduše teď nemám takové čtecí období.
Mějte se krásně!! :)
-dneska po sto letech zase 
Zase jsem upadla do světa filmů. Každý den jeden film. Opravdu obdivuji Amandu Seyfried. Hraje ve skvělých filmech... Teda až na nějaké ty perličkové. Vyměřený čas, Dopisy pro Julii, Milý Johne. Tak různé ale přitom mě chytly za vlasy. Počkat... Za vlasy? No prostě se na ně můžu koukat pořád dokola.
Po tom, co jsem přečetla Čas mezi námi, běhám. Ve filmech a knížkách to je něco jako pročistění hlavy. Myšlení na svůj život. Někteří dokonce říkají, že relaxace. Já říkám, že myslím jen na to, jak mě bolí strašně nohy a kdy už konečně budu zase doma. Jo a abych nezapomněla na poslední myšlenku, kterou vždycky mám ale stejně na ni pak zapomenu- Už víckrát ne! Další den se všechno zase opakuje.
