RECENZE | Evženie Grandetová

|Peníze ovládají lidi|

autor: Honoré de Balzac

rok vydání: 1953

vydalo: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

celkem: 154 stran
originál: Eugénie Grandet

autor

goodreads

koupit

anotace: Bednář Grandet z francouzského města Saumuru je velmi divný člověk pro své okolí, ve kterém žije. Smyslem jeho života se stává hromadění zlata, které pro něj představuje největší životní hodnotu. Doma se svou rodinou žije jako největší chudák, dokonce rozhoduje o potravinách, které ráno služce Nanon vydává. Jednotvárný život přetne příjezd synovce Karla, kterého posílá otec z Paříže, kde zbankrotoval. Dcera starého Grandeta Evženie pozná svou první velkou lásku, které je odhodlána všechno obětovat...

Nevím přesně jak napsat "důstojnou" recenzi na takovou knížku jako je tahle, ale pokusím se vám sdělit své pocity nějakým svým typickým neprofesionálním způsobem. 

°°°

Evženie Grandetová byla knížka, kterou jsem dostala za povinnou četbu. Jelikož mě vážně zaujala anotace, tak jsem si říkala, že i když je to povinná četba, tak to nemusí být hned nějaká nudná knížka. Světě nediv se. Ani jsem nebyla moc překvapená, když jsem se začetla do příběhu.

Honoré de Balzac má jednu vlastnost, kterou byste si měli zapamatovat a vědět- má rád dlouhé popisy. Proto můžeme čekat někdy možná až moc detailní přiblížení prostředí nebo postav. Ono co byste čekali u realistického spisovatele? :D Každopádně byl příběh plný různorodých postav s hloubkou. Tedy většinou šlo o špatné a dobré. O morální vlastnosti. Co je pro člověka nakonec stejně nejdůležitější. Myslím tím jak pro koho. V knize totiž byly hned dva příklady dvou úplně odlišných lidí, kteří si byli hodně blízko jako rodina, ale přitom byli rozdílní.

Velmi zajímavá postava je pan Grandet, který je otcem Evženie. Je velice bohatý ale svoji rodinu nechá žít v chudobě a na své zlato se jen chodí koukat. Úplně mě "trklo" jak sobecký může někdo být. I když jeho manželka byla na smrtelné posteli, on přemýšlel jak získat z její smrti peníze. 

Evženie byla zase na druhou stranu velice milá a pobožná dívka. V příběhu se zamiluje do jejího bratrance, jemuž dá všechno svoje zlato kvůli jeho momentální chudobě. Nehezky její příběh dopadne. Avšak Evženiny vlastnosti byli tak kladné, že i přes všechny lakotné otcovy činy ho měla ráda a vzpomínala na něj v dobrém.

Kniha není psaná nijak složitě, a proto si myslím, že ji zvládne přečíst každý od třinácti let a možná i mladší. Mně osobně chvilku trvalo než jsem si zvykla na styl autorova psaní, ale časem se mi četlo úplně plynule.

Knížka se mi opravdu líbila, jen nejsem moc stavěná na dlouhé stránky plné popisů vinic. Vážně jsem byla zaujata postavou pana Grandeta a celkově všechny různorodé vlastnosti postav mi připadaly dokonale vymyšlené. Knížce dávám 4 hvězdičky z 5. Doporučuji si ji přečíst, pokud máte chuť na něco z Klasiků. :)

moje hodnocení: