RE: Jane

• napsala: April Lindnerová
• vydalo: Ikar
• roku: 2012
• celkem: 344 stran
• moje hodnocení: 7/10
• originál: Jane

Jane žije vcelku normální život. Chodí na vysokou, kde se chce učit francouzsky a má talent na malování. Jednoho dne však její rodiče postihne tragická nehoda a nepřežijí to. Odkážou sice Jane nějaké spisy, ty ale nemají skoro žádnou cenu a navíc dům dostane její bratr a peníze sestra. Jane přichází o domov a o šanci studovat na univerzitě. Proto se rozhodne rok pracovat jako chůva, aby si vydělala na školu a poté se zase chce vrátit ke studiu.

Její minulost byla těžká. Její sestra jí dělala stín a bratr ji bil. Navíc od rodičů nikdy neměla moc velkou lásku, protože se spíše nakláněli na stranu jejích starších sourozenců. Jane z toho byla vždy smutná, ale měla rodiče ráda a její otec ji dal někdy menším náznakem dal najevo, že ví, že existuje.

V agentuře Výběrový chůvy dostala práci, ale ne moc typickou. Měla hlídat dítě rockový hvězdy v jistém Thornfield Parku. Jane se nikdy moc nezajímala o šoubiznis a proto byla výbornou adeptkou na toto místo. O Nicovi sice slyšela ale nikdy se o něj nezajímala. Věděla ale jistě, že měl divoký život, když byl ještě mladý, který souvisel s drogami a různými bary a kluby.

Jane si tedy Nica představovala jako divokou hvězdu, která střídá jednu holku za druhou a každý večer chodí na party.

Když se ale lépe poznali, Jane zjistila, že cosi v něm je jiné, než si představovala a jeho tvář vypadá celkem smutně a zničeně. Otázka zní, miluje Nico Jane nebo krásnou fotografku?

Kniha plyne vskutku rychle a velice svižně. Opravdu mě zajímalo jak autorka vymyslí celou zápletu v naší době a docela se jí to povedlo. Tedy musím říci, že jsem si místy myslela, že je génius. To však nemění nic na tom, že knihu musím pořád srovnávat s originálem a jestli se autorka snažila vystihnout pouto a lásku jako Brontëová, myslím že se jí to nepovedlo.

Vážně na mě kniha působila místy uměle. Já vím jsme v moderní době, ale nedá mi to a za tímto názorem si stojím.

Ale co se mi líbilo, že na konci knihy nebylo tolik zranění jako v originálu (nechci prozrazovat) a působilo to na mě víc povzbudivě a lehce. Příběh byl tedy až na jednu část zajímavý a jak už jsem řekla rozhodně mě potěšilo jak ho autorka celý vymyslela a promyslela.

Snad na konec ještě říci, že nedoporučuji číst tento moderní díl a originál chvíli za sebou. Působí to pak těžce a vlastně čtete stejný/podobný příběh vkuse, i když třeba po jiné knížce. Určitě si ale nejdřív přečtěte Janu Eyrovou.

weheartit.com