
Snáším to, tedy omezuji sebe sama
někdy to až nejde snést
a tak to začnu nesnášet
A vláčím to břemeno s sebou uplně všude
neb břemeno to jest mé
A nenacházím už ani sílu v hudbě
a tak kříčím tiše, němě
může mě sakra někdo vůbec uslyšet

Jiný jazyk, tím to bude
nikdo neví, nezná, nemá slov
každý svá slova mele
bez žádných smysluplnych zásob
V koutku oka chytám tik
při každém tvém slovu
nedůvěra, to je zlozvyk
zabila bych tě za tu tvoji "podporu"
někdy mi přijdeš jako epileptik

nech mě být
a dovol tomu hlasu v mé hlavě se utišit..

Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za každičký komentář!